Sultana pa nekedàj
← Na gríč se volk je vstávil | Sultana pa nekedàj (Volk, Pesni) Fran Serafin Cimperman |
Mêdved in volk → |
|
Sultana pa nekedàj
Dáleč v gózdi volk dobí,
Vpráša ga, kakó, pokáj,
Da od dóma se spustí?
In beséda drugo dá;
Pès prijazen z njím je bíl,
Ker je védel, kaj volk zná,
Drúžbo koj je z njím delíl.
Ko prišlà sta žé do mèj,
Volk továrišu pa dé:
„Kaj o mêni pač, povèj,
Sultan, pravijo ljudjé?“
Pès verjáme, da zarés
Volk resníco rad bi znàl,
Kakor tudi iz očés
Radovédnost mu je brál.
„„Pravijo,““ pès govorí,
„„Da prekánjen tát si zvít,
Dôbro, da te kdó vstrelí,
Ker nikóli nijsi sìt.““
Jézen zgrabi volk pesà,
Ki izústi komaj tó,
Vèrže ga serdít ob tlà
In raztèrga mu glavó.
Šèl mermráje v gòzd je spét:
„Kar si pravil, vém, je rés,
Ali, kaj, resníci svét
Ne nagíblje vèč ušés!“
Kdor resníco govorí,
Pázi, kdaj, pred kóm jo smé;
Rajši tudi naj molčí,
Ko z besédo gré v gorjé.